|
|
Možnosti meření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO
Vavřinová, Dominika ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Možnosti měření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO Cíle: Cílem této práce je v její teoretické části zhodnotit možnosti vyšetření spasticity dolních končetin se zaměřením na odlišení jednotlivých symptomů syndromu centrálního motoneuronu dle konceptu francouzského profesora J-M. Graciese: Vyšetření spastické parézy v pěti krocích. Ve výzkumné části práce je zjišťován vztah mezi tímto klinickým vyšetřením a průměrnou amplitudou sEMG signálu sledovaného při chůzi u dospělých pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Metodologie: Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část práce je zpracována jako rešerše na téma spasticity, možností diagnostiky spastické parézy a využití povrchové elektromyografie při vyšetření chůze u spastické parézy. Druhá, empirická část práce, má formu pilotního kvantitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 6 probandů (4 muži a 2 ženy) mezi 24 a 36 lety s diparetickou formou DMO. U každého z nich proběhla dvě na sobě nezávislá měření. Při každém měření bylo provedeno vyšetření spasticity dle unikátního vyšetřovacího protokolu Vyšetření spastické parézy v pěti krocích dle J.-M. Graciese, kde byly jako sledované proměnné určeny první dva kroky vyšetření - tedy pasivní rozsah pohybu (PROM) a koeficient zkrácení pro krok 1, úhel spasticity a koeficient...
|
|
|
Možnosti meření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO
Vavřinová, Dominika ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Pavlů, Dagmar (oponent)
Název: Možnosti měření spasticity dolních končetin u pacientů s DMO Cíle: Cílem této práce je v její teoretické části zhodnotit možnosti vyšetření spasticity dolních končetin se zaměřením na odlišení jednotlivých symptomů syndromu centrálního motoneuronu dle konceptu francouzského profesora J.- M. Gracies: Vyšetření spastické parézy v pěti krocích. Ve výzkumné části práce je zjišťován vztah mezi tímto klinickým vyšetřením a svalovou aktivitou při chůzi měřenou pomocí polyEMG u dospělých pacientů s dětskou mozkovou obrnou. Metodologie: Práce má teoreticko-empirický charakter. Teoretická část práce je zpracována jako rešerše na téma spasticity, možností diagnostiky spastické parézy a využití polyEMG při vyšetření chůze u spastické parézy. Druhá, empirická část práce, má formu pilotního kvantitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 6 probandů (4 muži a 2 ženy) mezi 24 a 36 lety s diparetickou formou DMO. U každého z nich proběhla dvě na sobě nezávislá měření. Při každém měření bylo provedeno vyšetření spasticity dle unikátního vyšetřovacího protokolu Vyšetření spastické parézy v pěti krocích dle J.-M. Graciese, kde byly jako sledované proměnné určeny první dva kroky vyšetření - tedy pasivní rozsah pohybu (PROM) a koeficient zkrácení pro krok 1, úhel spasticity a koeficient spasticity pro krok 2....
|
|
|
Efekt progresivního statického strečinku na léčbu spastické paraparézy pacientů po DMO
Prachařová, Eva ; Říha, Michal (vedoucí práce) ; Malá, Jitka (oponent)
Název: Efekt progresivního statického strečinku na léčbu spastické paraparézy pacientů po DMO Cíle: Cílem práce je zhodnotit efekt progresivního statického strečinku na spastickou parézu u osob s paraparetickou formou dětské mozkové obrny (DMO). K terapii byly zvoleny prvky terapeutického konceptu Dohoda o reedukačním tréninku francouzského profesora Jeana-Michela Graciese, který je detailně představen v teoretické části práce. Metodologie: Práce má teoreticko-empirický charakter. První, teoretická část práce je zpracována jako rešerše na téma spasticity a diagnostiky a terapie spastické parézy dle konceptu J.-M. Graciese. Druhá, empirická část práce, hodnotící efekt zvolené terapie na spastickou parézu u osob s DMO, má formu pilotního kvalitativního výzkumu, kterého se zúčastnilo 6 probandů. Na úvod výzkumu bylo u každého probanda provedeno vstupní vyšetření hodnotící spasticitu dle unikátního vyšetřovacího protokolu Vyšetření v pěti krocích a pomocí povrchové elektromyografie. Na základě tohoto vyšetření byl každý proband instruován k domácí autoterapii trvající celkem 34 dní. Po této době bylo provedeno výstupní vyšetření identické se vstupním testováním. Ze získaných dat byl vyhodnocen efekt zvolené terapie na spastickou parézu zúčastněných probandů. Výsledky: Výzkum potvrdil pozitivní efekt...
|
host ::
RSS.